Když si někdy v klidu prasknete klouby na prstech, možná jste už slyšeli varování, že si tím zaděláváte na artritidu. Pojďme si tato fakta a mýty konečně ujasnit. Odborné studie dlouhodobě neprokázaly žádnou příčinnou souvislost mezi běžným praskáním kloubů a vznikem osteoartritidy (opotřebení chrupavky) ani revmatoidní artritidy (zánětlivé autoimunitní onemocnění). Zvuk, který slyšíte, nevzniká třením kostí ani poškozováním chrupavky, ale prudkým rozpínáním bublinek dusíku v kloubní tekutině. Kloub se při tom od sebe oddálí, tlak v tekutině klesne a bublinky prasknou – to je celé. Samotný akt prasknutí tedy není pro kloub destruktivní, pokud ho provádíte bez bolesti a bez nadměrného nucení.
Přesto platí, že i když praskání samo o sobě artritidu nezpůsobuje, může vést k jiným nepříjemnostem, a proto byste měli rozlišovat mezi nevinným zlozvykem a škodlivým návykem. Pokud cítíte při prasknutí ostré bolesti, otok nebo zablokování kloubu, rozhodně to není normální a měli byste to přestat dělat. Riziko spočívá také v tom, že si záměrně natáhnete vazy nebo šlachy, což může vést k nestabilitě kloubu a následnému přetěžování chrupavky – a to už může být cesta k předčasnému opotřebení. Dalším mýtem je, že prasknutím si kloub "napravíte" nebo že časté praskání uvolňuje blokádu. Ve skutečnosti to jen na chvíli zvýší pohyblivost díky uvolnění napětí v pouzdře, ale dlouhodobě to problém neřeší. Pokud tedy pociťujete ztuhlost, raději kloub šetrně protáhněte nebo použijte teplý obklad – tím podpoříte prokrvení a regeneraci bez mechanického namáhání.
Pro praxi platí jednoznačné doporučení: nepřehánějte to a poslouchejte své tělo. Pokud praskáte klouby jen občas, bez bolesti a bez nutkavé potřeby, nemusíte se bát, že si způsobíte artritidu – fakta a mýty máte nyní jasně oddělené. Nicméně pokud zjistíte, že praskáte klouby kompulzivně, desítkykrát denně, věnujte pozornost tomu, zda to neděláte ze stresu nebo nudy. V takovém případě zkuste přesměrovat pozornost na jinou aktivitu, třeba na cvičení s gumovým expandérem na posílení svalů ruky, což je https://extra-zpravy.cz/ . Rovněž dbejte na pestrý pohyb, dostatečný příjem vápníku a vitamínu D a na správné držení těla při práci u počítače. Pamatujte, že klouby potřebují stabilitu a silné svalové okolí, ne časté natahování. Pokud vás trápí vrzání, cvakání nebo pocit nestability při běžných činnostech, vyhledejte fyzioterapeuta – ten vám poradí s konkrétním posilováním. Tyto fakta a mýty vám pomohou rozeznat nevinnou zábavu od skutečného varovného signálu, ale v konečném důsledku je nejdůležitější, abyste se cítili dobře a bez bolesti.
